Lehké je zemřít, ale těžké je žít.

Prosinec 2017

"Jubilea"

5. prosince 2017 v 14:59 | BeautifulChaotic |  Bláboly
Tento článek se chystám napsat již dlouho, prakticky by se dalo říct, že cca rok. Až nyní jsem se k němu dokopala. Dnešní doba je docela dosti konzumní. Mnoho lidí má například nový mobil jedenkrát za rok, protože buď se rozbije nebo asi není dostatečně "cool". Když kolikrát vidím, jak malý děcka mají mobili, tak se nestačím divit, já v jejich věku jsem nic takového neměla. Někteří mají třeba i tablety, což já nemám dodnes a ani nechci.
Dnes bych chtěla oslavit věci, které mám již několik let a vážím si jich a jsem ráda, že je mám. Doufám, že mi nadále budou ještě dlouho dobu sloužit, i když trochu se obávám, že mobil mi třeba vypoví službu, což je jeden z důvodů, proč tento článek píšu. Zatím mi mobil funguje, tak jsem ráda, novej zatím nechci.
Takže, dost omáčky pro začátek, jdem se nyní podívat na jubilanty.
První jest mobil Sony Ericsson W200i, dostala jsem ho k 18náctým narozeninám a mám ho již 8 let. Je to mobil s čudlíkama, žádnej dotykáč, kterej popravdě moc nechci. Chvilkama mám obavy, že mi odejde do věčných lovišť, jelikož sem tam mi nejde pohybovat nahoru a doleva. Ale jinak zatím drží, na to kolikrát mi spadl už na zem. A to jest on, foceno přes webku noťasu a velmi narychlo amatérsky oříznuto. :D Toť jen tak pro představu, abyste viděli, jak ten mobil vypadá. Ano, mohla jsem najít fotku na netu v lepší kvalitě, ale rozhodla jsem se pro tuto variantu.

Dalším jubilantem jsou glády, které mám také 8 let. :) Pamatuju si to, jako by to bylo včera, co jsem je objednávala. Bylo léto, neděle večer. Já projížděla Nosferatu a náhle jsem je spatřila - desetidírkové glády s přeskama ve tvaru netopýra, značky Underground. Stály jen 1000 Kč. Musela jsem je mít, myslím, že jich bylo posledních pár kusů, jelikož na webových stránkách pak už nebyly. Glády mi došly brzo, to jest v úterý. Padly mi jak ulité, naštěstí. Je pravda, že jsem dost riskovala, jelikož nevyzkoušet si boty je docela o držku. Naštěstí mi tedy padly a mám je dodnes. :) Jsou sice už docela dokopaný, ale stále drží. Podrážka se nerozlepuje, nemám v nich díry, dokonce mám i původní tkaničky. :)

Dále v pořadí je notebook značky Toshiba, do kterého právě zuřivě datluju všema deseti. :D Ten mám 7 let, byl pořízen poté, co jsem udělala příjmačky na vysokou. Baterka odešla do věčných lovišť už dávno, takže notebook mám stále na nabíječce. Sem tam mi trošku blbne, ale stále jede a to je hlavní. :) Snad ještě vydrží nějakej ten pátek nejlépe, aspoň ještě deset let, já bych se nezlobila. :) Tak to jest on, mého srdce šampión. :D Jinak poznámka foceno mobilem. Jak vidíte, kvalita fotky není zrovna nejlepší, ale lepší jak drátem do oka.


Nakonec jen krátká zmínka o zimním kabátu z Nosferatu, který mám 3 roky a již jsem o něm na blogu psala. :) Na zimu je fakt velmi fajn, akorát ty knoflíky jsem už kolikrát přešívala, což je kolikrát na zbláznění. Ale jsem ráda, že ho mám a podařilo se mi ho sehnat v Nosferatu.



Tak to jest pro dnešek vše. Sláva a hurá, že jsem se k tomuto tématu, konečně zdárně dokopala. :) Přeji vám předem, ať pod stromečkem najdete něco pěkného, co vám udělá radost a dlouho vám to vydrží. :)